Repooort 2016 - 2019

Je tomu 3 roky a dva týdny, co jsme naše fanoušky naposledy potěšili reportem ze zápasu veleslavného JBC Teamu B ze strahovského pažitu. Onehdá jsme odehráli jeden z památných zápasů proti týmu FC Mission Impossible, při němž Řehy sejmutím soupeřovi čepice rozpoutal vřavu, která nakonec skončila 4 červenými kartami v utkání - po dvou na každé straně (u nás samozřejmě nezasloužených). Jako by to bylo včera! Frčí to jak pes a z nás, neurvalých studentských výtržníků, lovců hospodských suvenýrů a klopičů zelených už se pomalu ale jistě stávají fotříci a domácí „mámo, nalej polívku“ kutilové prahnoucí po chomoutu.

ALE! Zase tak hrozný to s námi ještě není a jedno nám vydrželo. Ano, hádáš správně – Strahovská (a pivo)! Řekneš si, že za 3 roky se musel kádr změnit k nepoznání. Chyba kamaráde, chyba! Všech 12 členů tehdejšího mančaftu je stále na soupisce. Již uvedený Řehy nám sice zdrhnul do Jablonce, ale mi věříme, že mateřská ho nakopne a ještě si někdy s námi přijede čutnout. Odsun na sever potkal také Vojtu (Z)Matka, který ale popírá všechny zákonitosti manželského nevolnictví a jezdí na zápasy více než dříve, a to dokonce i s podporující chotí. Tomu se říká jablonecké srdíčko. Kapitolou sám pro sebe je Gogi, který sice má čas se vyhřívat na piedestalu umělé inteligence, lítat mezi Londýnem a New Yorkem a chvástat se svými úspěchy od Forbesu po Chronos…ale že by sednul na 143ku (více informací nalezente na www.dpp.cz) a postavil se do branky, to néé.  Inu, jeho několikaletého váhání plně využil Štěpán, který se ladně z pozice defenzivního záložníka přesunul mezi tři tyče a dává svými výkony na (kdysi) populárního Goginátora zapomenout. Jinak ale bájná jablonecká sestava drží, jako když si flusneš omylem žvejku do vlasů.

Zmínku si bohužel zaslouží také kolonka zranění, které k fotbalu na nejvyšší úrovni chtě nechtě patří. Jeden z celosvětových lídrů této statistiky, Petras, by mohl vyprávět. Ale o tom podrobněji až v medailonku z minulé sezóny níže. Svoje si užil např. také Forýsek, který se kudle vyhýbal až do nejzazšího možného zápasu. Nakonec ale už koleno řeklo „ne, děkuji, já raději skripta“ a Marťas nám tak chyběl celý ročník 2018. Zrovna, když se rozhodovalo, jestli skončíme v naší skupině ve 4. lize na pátém nebo předpředposledním místě.

Podzim 2018

Rád bych se lehce otřel o předchozí sezónu, která byla zajímavá nejen výsledkově. Než se fouklo do píšťalky poprvé, naši skauti se činili na přestupovém trhu. Díky možnosti rozšířit soupisku na 15 kusů jsme zalovili a našli vskutku perly. Tým posílil Ála Černý, kdysi náš hokejový souputník, kápův švára Patrik Horák a Bohyho brácha mladej Bohy. Posledně jmenovaný si ale zatím vzhledem ke svému nevyjančenému věku, neurovnaným prioritám (škola vs. Strahov, cožee?) a velmi konkurenčnímu prostředí v JBC Teamu B, zatím neškrtl. Nicméně do budoucna to jistě může být jeden z tahounů, jakmile nás vzhledem k důchodovému věku nahradí NextGen naděje Benjamín Bohatý, Štěpán Němeček aspol., kteří už kolem sebe kopou v kočárcích či zkoušejí škorpióny nadnášeni plodovou vodou.

Ze samotné podzimní sezóny bych vypíchnul několik momentů, které nasbírali v Brankách, bodech, vteřinách nejvíc ohlasů. Jedním z nich byl bezesporu hned první zápas proti týmu FC Bubeneč. Ve 4. minutě sezóny ve skrumáži před brankou, kterou výjimečně hájil Standa, se ve snaze zabránit střele smolně zranil jeho ctěný bratr Petrasinho. Vyšťouchl protihráči míč, ten měl ale již napřaženo a pohyb nohy při střeleckém pokusu nestačil zastavit. Trefil se tak Petrasovi přímo do palce. Týmový doktor Vojta byl v tu chvíli na dovolené a tak náš snajper dále pokračoval ve hře bez diagnózy, pouze s bolestivými grimasami v obličeji. Nejenže pokračoval, ale povedlo se mu vstřelit hattrick, z toho gól z penalty v poslední vteřině utkání rozhodl o konečné remíze 5:5. Petras na Hrad! Své první dvě trefy v zelenobílém dresu zaznamenal hned v premiérovém startu také Patrik Horák.

V remízovém trendu jsme pokračovali i v dalším zápase, tentokrát byl mač o poznání chudší na góly a skončil jen 4:4. Následoval nejnuznější zápas za posledních 5 let s Tvojí mámou, kdy se nedařilo zkrátka nic a nepomohl nám ani návrat Vojty Matka z emériky. Tomu se sice podařilo překonat spoustu časových pásem i vtíravé otázky letištní kontroly ohledně české příslušnosti, obranu soupeře však nikoliv a nevedlo se ani jeho spoluhráčům. Na prohru 1:5 jsme navázali lepším výkonem, ale stejným nulovým ziskem v zápase pro Pajdům. Týden nato jsme si však spravili chuť s naším oblíbeným soupeřem, týmem ISC Šoumeni. Výsledek 15:3 z předloňské sezóny nás opravňoval k mírnému optimismu a roli papírového favorita jsme ustáli tentokrát vítězstvím 15:1. Gól dal i Standa, kterému se proti neprostupné obraně Šoumenů tradičně nedaří. Nejpamátnější okamžik utkání a zřejmě i celé sezóny si pro sebe ale uzmul Pušák. Za nerozhodnutého stavu 10:1 svedl lehce tvrdší souboj s protihráčem, který již v předchozích střídání prokazoval známky nervozity a zmrdství. Po odpískání faulu proti Pušákovi si dvojice vyměnila pár peprných výrazů, což ovšem ve strahovských luzích a hájích není nic neobvyklého. Když ovšem šoumenský zmrdeček nečekaně přistoupil k Pušákovi a dal mu hlávku, bylo to už trochu nad… Následná mela naštěstí nevyústila v žádný další fyzický kontakt, debílek odkráčel s červenou a my jsme soupeře ztrestali dalšími 5 góly. Desetigólový přídel se nám podařilo překonat ještě v závěrečném mači proti Litrpůlu, kdy dal rozhodující gól do prázdné Ála Černý a načal tím své strahovské konto zelených. Těmito dvěma zápasy jsme si notně vylepšili skóre, ale 2 vítězství a 2 remízy ze 7 zápasů v tak nabité soutěži, jakou je 4. Strahovská liga, zkrátka na play-off nestačí.

Jaro 2019

V březnu jsme započali 26. ročník JBC Teamu B v soutěži. Jojo, někteří z nás tu válí už 13 let! Poučeni z nezdarů v předchozích 25 sezónách jsme se hned od začátku soutěže do soupeřů zakousli a v úvodním zápase jsme vyšlehali Šlehaný jahody 5:3. Dvakrát se prosadili Pušmajstr a Petras a jednu do zátylku přidal Standa. V druhém dějství nás potkal těžký soupeř a jeden z favoritů skupiny, tým FootSide, který ještě nedávno brázdil vody 3. ligy. Zlobil náš zejména Petr Pospíšil, zjevně čutálista, jehož 4 fíky jsme ale dokázali vyrovnat týmovým výkonem a uhráli cennou plichtu 4:4. Pravda, trochu štěstěny bylo na naší straně, když po brilantním taktickém manévru na konci zápasu „hej ty jdi dopředu a ty hraj odzadu“ se v poslední možné vteřině prosadil skrze dvoje gajdičky Pušák. Rozhodčí museli ještě volat do Toronta, jestli míč přešel celým objemem čáru před vypršením hrací doby, nicméně fotbaloví bohové byli při nás a na cestu do Rychty jsme si tak přibalili další bod.

Zcela jasnou, dominantní, zdrcující a kulervoucí záležitostí se stal mač numero 3 s týmem FC Exekutoři, kteří nechali exekvovat hlavně naši útočnou rotu. Velmi potěšujícím okamžikem byl návrat Marťase na strahovský umělý pažit. Po vleklém zranění, operaci a rehabilitaci jsme ve svém středu měli opět tohoto agilního štírka, který nevypustí jediný souboj. Fotbal nezapomněl a důkazem toho byly 2 fíky v síti soupeře, z něhož bomba z první po rohovém kopu jistě bude soupeřit o FootbalTime gól roku. Střelecky nelenili ani ostatní – ofenzivní tahouni Petras a Pušák si odnesli 4 resp. 3 kusy do své bohaté sbírky a zvýšily svůj Božkov Peprmint index. Dva kusance tam poslal Vojta Matek a z hloubky obrany si po jednom zářezu připsali i Fastřik se Standou. Sečteno, podtrženo a vynásobeno jsme provedli úspěšnou exekuci s výsledkem 13:4. Následovalo utkání s tradičním soupeřem FC Litrpůl, jehož se autor reportáže nezúčastnil, avšak dostal velice přesný a povzbudivý sumář od bratrase Petrase. Na začátku zápasu zaskóroval Pušák, pro nějž bohužel okamžiky nadšení záhy vyprchaly, když se v jednom ze soubojů zranil. Pro Vojtu tím utkání skončilo a jak následná vyšetření v nemocnici odhalily, bohužel i zbytek sezóny. Nezbývá než Šakalovi popřát rychlou rekonvalescenci střelecké haksny, která nám v dalších ročnících přinese nepochybně ještě mnoho radosti. S Litrpůlem navázal naopak navrátivší se Marťas na předchozí týden a to hned hattrickem. Fotbalové gurmány jistě potěšil především ťukes po ose Tomáš – Petras – Marťas – Petras – Marťas, kterému litrpulčíci jen bezradně přihlíželi. Trojnásobná radost Marťase přišla zcela nevídaně - ledabyle pobíhajíc okolo branky mu do hlavy přilétla šlupa z Petrasovy levačky, původně směřující 3 metry vedle branky. Inu, ve správný čas na správném místě, mičuda skončila za zády brankáře a to byl pro soupeře pověstný hřebíček do rakve. Rundu zelených si to léto vysloužil také Fastřik, jehož střely přes půl hřiště jsou známé nám, nikoliv však protivníkům. I tentokrát celá soupeřovic banda podcenila dynamit v Kubově pravačce a přímák ze střední až dlouhé vzdálenosti proplul do sítě. Vítězstvím 7:3 jsme se vyšvihly do čela tabulky!

Právě dnes v den obnovy jablonecké reportovanosti nás čeká derby s Tvojí mámou, s níž jsme svedli již nejeden lítý souboj. Dáme do toho celé srdíčko a pokusíme se tak pro naše fanoušky nadále živit naději na play-off.

 

Sternest Němingway