JBC Team vs. Parta dobrejch kluků 4:4

Původně jsem chtěl delegovat tento report na jednoho z mých spolusouputníků, kteří se mnou týden co týden brázdí Strahovským lesoparkem, nicméně tento pokus se nezdařil. Dobrovolníků je taky jako šafránu, náš další zápas za dveřmi (přesně za 3h a 31 minut) a věrní fanoušci s pocitem chybějící reportáže už volají po odvolání celého vedení JBC Teamu B. To samozřejmě nemohu dopustit a při své cestě soukromým tryskáčem, dívajíc se na plovoucí obláčky a nápis Busline na pravém křídle nadzvukové stíhačky, čerpám inspiraci pro další řádky. Aspoň by mi do očí nemuselo srát to slunce…

Po nevydařeném zápase s Bezhlavými rytíři bylo jasné, že trenér jabloneckých nenechá kámen na kameni a tyto prognózy se vyplnily. Snipeři Petras, Pušák a (Z)Matek se stáhli do obrany, zatímco defenzivní velmistři Fastřik, Standa a Štěpán se ocitli na hrotu. Ani mocný José Mourinho by si takovou rošádu nedovolil, JBC Team B má však ve svém středu plejádu univerzálů, co by se nebáli zaskočit ani na místě brankáře. Hlavní analytik Tomstr tentokrát před zápasem nechal sázkové kanceláře na holičkách, takže bez jeho postřehů radši Fortuna, Tipsport či Bwin vůbec nevypsali kurzy z obavou, že je to všechno cinklý. Ani realizační tým Party dobrejch kluků nevěděl, s jakou taktikou na něj vyrukujem a přesně to byl náš cíl. Moment překvapení byl jasně na naší straně a rychle jsme toho využili dvěma obdrženými góly. Za stavu 0:2 jsme podle pokynů zařadili na druhý rychlostní stupeň a protivníka zmáčkli v jeho obraně. Z nacvičeného signálu se díky přesné přihrávce Štěpána z rohu prosadil Jemijednožejsemvobraně Petras. Chvíli jsme drželi nadějný stav 1:2, avšak nakonec jsme si soupeře přeci je nechali utéct na dvougólové manko, aby to zápasu trochu dodalo na dramatičnosti. Následně se agilní Fastřik čiperně prosmýknul k pumelici, kterou brankář jen tak tak vytěsnil a pro dorážejícího Pušáka už nebyl problém zasunout. Do kabin se šlo za nerozhodnutého stavu 2:3.

Vidina bodů a tučných odměn nás hnala letmo vpřed, když Petras se Standou rozjeli po levém křídle brilantní narážečku. Mladší z Ňémů hodil mičudu staršímu, zapomněl na koňara z 1. poločasu a naběhl si přesně na bratrský pas, který bodýlkem jemně popíchnul ne tak dobrýmu klukovi v bráně přesně mezi betony. Za vyrovnaného stavu byla z naší strany vidět enormní touha po vítězství. Hlavní distributor večera Fastřik nadýchaným, čechraným, pocukrovaným centrem našel ve vápně keptna Standu a ten už věděl, jak míč uklidit do brány. Famózním zpracováním nosem-milanem-koulema si míč posadil na levačku a z otočky propálil vše, co zbývalo v cestě. Nedozírná euforie se v tu jiskřila všem jabloneckým v očích a tribuny napěchované skvělými jabloneckými fanynkami v touze po 3 bodech povážlivě zvlhly. Naše prosby „Pískej konec!“ však rozhodčí nevyslyšel a ve zbývajících 5 minutách jsme bohužel inkasovali, což vyústilo v konečný výsledek 4:4.

Na závěr bych sem hodil ještě nějaký svoje oblíbený moudro, ale právě jsem dojel na Čerňák a řidič mě to asi dopsat nenechá, tak za chvíli na strahovským kopečku!

Jantar Stašek